Svátek svatého Václava se jachtaři z Jachtklubu Máchova jezera Staré Splavy rozhodli oslavit pořádáním Velké ceny České republiky lodní třídy 2.4mR.

Přípravu a propagaci vzal na svá bedra Alex Sadílek, na jehož pozvání dorazil mohutný kontingent závodníků z Německa a Rakouska. Takže bylo na čem stavět, a na startu se sešlo 21 závodníků ze třech států.  

Svatý Václav při nás stál. Na svůj svátek poslal severozápadní vítr. Nutno dodat, že vítr prověřující, nestálý co do směru i síly, která bez problémů atakovala hranici 8 m/s.  Zde se již začala krystalizovat vedoucí dvojice Daniel Bína (CZE) a Christian Bodler (GER). Zejména Daniel odváděl suverénní výkon v podobě vítězství ve 3 rozjížďkách, a zastavil jej až zlomený  stěžeň v poslední rundě. Christian si připsal 3 druhá pořadí a jedno vítězství. Meino Nanninga (GER) ukončil den na třetím místě. Druhý čech Alex Sadílek byl 8 a na pomyslnou českou bednu vystoupil Jirka Bartoň se 14. místem.

Sobota 29.9 si pro nás nachystala čekání na vítr. Ten se nakonec dostavil v podobě slabé a nestálé. Přesto Láďa Martinec (hlavní rozhodčí) dokázal postavit trať a ukočírovat 2 rozjížďky. O první místo dne se dělili Daniel (2,1) a Christian (1,2). Třetí nejlepší denní výsledek patřil dámě, Karin Hofmann (4,5)(GER). Alex Sadílek stále držel české stříbro a Jirka Bartoň český bronz. A pak …. německá výprava přivezla dva soudky výtečného bavorského piva a tudíž následovala neméně vydařená společenská část akce 🙂

Neděle 30.9. závěrečný den regaty. Tlakový vítr od Vídně se dostavil až odpoledne a tak jsme měli o zábavu postaráno tím, co tlačil před sebou. Cosi jiho-východo-(a určitě ještě odněkud) o proměnlivé síle 0-4 m/s. Přesto jsme ve větrných mezičasech dokázali dát 3 rozjížďky. Denní vítězství připadlo Danielovi (3, 1, 1) , tradiční druhé místo Christianovi (1,4,2) a třetí pořadí dne obsadil Ingo Hesse (2,5,4). České stříbro v celkovém pořadí si odvezl Alex Sadílek a český bronz po boji Jan Melika.

V závěru nezbývá než poděkovat pořadatelům za výtečně zorganizovanou regatu, zejména Láďovi Martincovi a jeho týmu za bezvadný rozhodcovský výkon v nelehkých podmínkách, i Alexu Sadílkovi za jeho roli styčného důstojníka na břehu.

Výsledky:

1. Daniel Bína (CZE)
2. Christian Bodler (GER)
3. Meino Nanninga (GER)
4. Ingo Hesse (GER)
5. Alex Sadílek (CZE)

Celkové výsledky jsou k vidění na stránkách Českého svazu jachtingu

Otevřené Mistrovství světa lodní třídy  2.4mR se letos konalo ve Švédské Gävle. Na horké půdě (vodě) skandinávské flotily, která je vládcem této třídy již od úplných počátků. Flotily, která leckdy dokázala odsunout paralympijské vítěze do druhé desítky. Spolu se mnou sem zamířilo i dalších 71 lodí.

Do Gävle jsme dorazili s týdenním předstihem a se záměrem, potrénovat se švédskou flotilou. Jelikož se v mých ramenou stále ozývaly natažené úpony z Mistrovství Evropy, potěšilo mně slunné teplé počasí se slabým větrem jihovýchodních směrů. Čtyřdenní tréning ukázal, že příliv se projevuje v minimální míře, vlny se zvedají okamžitě a to i v malém větru, a jihovýchodní vítr je stabilní co směru i síly. Pak mi začalo pulsovat v ramenou a já vyhlásil pauzu.

V pondělí 6.8 po nezbytném proměření přišla practice race, v níž pokračoval švédský zázrak spočívající v jachtingu v šortkách a tričku. Horší zpráva byla, že race area je skoro 4 míle na otevřeném moři, a rozjížďky jsou plánovány na 75 minut. Jižní vítr o síle 3-6 uzlů přinesl cca 40 centimetrové vlny. A pro mne co mi na očích viděl. Celou dobu jsem se pohyboval v top 4 a skončil za Richardem Bjurstromem(FIN) druhý. V závěsu dorazilo duo Hans Asklund(SWE) a Megan Pascoe(GBR)

Úterý 7.8. – den jak přes kopírák dne předcházejícího. Až na to, že v polovině rozjížďky vítr přeskočil na západní, tam chvíli setrval a poté umřel. A já byl ve špatný čas na špatném místě.  Takže 29. a čekala nás dlouhá cesta domů. Den vyhrál Stellan Berlin(SWE) před Megan a Richardem.

Středa 8.8. – ochladilo se, vítr začal kolísat ve směru i síle. A na poli to bylo vidět. Zatraceně moc to bylo vidět. Jakž takž vyrovnané dojezdy ve třech rozjížďkách udrželi pouze Stellan Berlin a Megan Pascoe. Mne umístění 18, 13 a 5 hodilo na celkovou 10 🙂

Čtvrtek 9.8. – v plánu 4 rozjížďky, tentokrát v ústí zátoky. Západní vítr nevyrovnané síly i směru. Zkrátka něco mezi 10 a 20 uzly. Nárazy přinesly flotile první ztráty, a to jeden zlámaný stěžeň a jedny vytržené stěhy. Na vodě jsme přes 8 hodin a ohlášené 4 kousky nakonec dáme. Mám pocit, že mne ramena trvale opustila ,a mám problém zvednout lokty na úroveň hrudníku. Míša si v člunu hnula zádem, čímž se český tým oprávněně proměnil v „Los Kriplos“ 🙂 Stellan a Megan dominují. Mne dojezdy 5, 9, 16 a 13 posouvají na 8.místo.

Pátek 10.8. – očekává se bouře a místo ní přichází déšť, který udusí i zbytky větru. Odklad, jdeme na vodu a čekáme. Při opakovaném startu se vítr zvedá na 24 uzlů a dále přifukuje. Tentokrát jen směrem nahoru. Nakonec se jižní vítr zastavil na stálých 32 uzlech (informace ze švédského coach boatu) a vlny na pěkném metru a půl. Odjeli se dva kousky, a v cíli druhého chybělo 28 lodí!! Nevím čím se živí finové, ale bude to něco ukrutného. Marko Dahlberg jezdil před flotilou asi o délku Titaniku v obou rozjížďkách. Nisse West vyhrál soukromou soutěž o nejrychlejší surfing, když se jeho GPS zastavila na rychlosti 11,6 uzle. A právě surfing po větru se ukázal mou nejslabší stránkou. Každý zaďák mne stál alespoň 4 místa. Takže s dojezdy 23 a 11 jsem celkově spadl na 11. místo a 3. v hendicapovaném pořadí. Marko se třemi vítězstvími v řadě se posunul na 3. místo.

No a sladká tečka?? Halza do téměř dvoumetrové vlny u vjezdu do mariny mne poslala na návštěvu k Neptunovi. Konec konců, proč se topit tři kiláky od břehu kde to nikdo nevidí, když se to dá elegantně udělat s publikem 🙂

Na závěr bych rád poděkoval těm, bez nichž by žádné Mistrovství světa nebylo. 

Moc děkuji své ženě Míše za podporu, pomoc a zázemí

Moc děkuji svému otci technickou přípravu a servis

Děkuji ČATHS za dlouhodobou podporu v průběhu celé sezóny

Děkuji ČSJ bez jehož pomoci bych se nevybabral z krize po Mistrovství Evropy v Kielu

Děkuji  NN Investment Partners C.R., a.s. za dlouhodobou podporu v průběhu celé sezóny

Děkuji Michalu Maierovi za rychlou opravu lodě poškozené v Kielu

A na závěr děkuji všem co pomohli, i všem co drželi palce 🙂

Po roce jsme vyrazili opět na jeden z největších evropských závodů Kieler Woche. O to větší potěšení, že letošní ročník byl kombinovaný s handicapovaným mistrovstvím Evropy. Oba závody byly pořádány v rámci jedné regaty, ze které byla vybrána dvě pořadí. Regaty open se zúčastnilo 39 závodníků ze 14 zemí a dvou kontinentů. Z nich bylo zároveň 21 závodníků ze 10 zemí(a vtipně dvou kontinentů) zároveň účastníky evropského Para šampionátu.

Celé Kieler Woche se letos neslo ve znamení poryvového, silného větru. Nejsilnější náraz v průběhu regaty dosáhl 36,4 uzle. Odjelo se v 5 dnech 9 rozjížděk plus medal race pro 10 nejlepších z celkového průběžného počasí.

Vítr prvý den začal na čerstvých 15 uzlech a postupně v průběhu celé regaty sílil, až do předposledního dne kdy dosáhl v průměru rozjížďky 22 uzlů, nárazy přes 30.  Poslední den v medal race vítr klesl na průměrných 11 uzlů.

Po základní části suverénně vedl Francouz Damien Seguin před německým duem Heiko Kroger a Lasse Klotzing. Mně již tradičně vítr na hranici extrému neseděl a ze zvětšující se silou větru, jsem se z počáteční 6. pozice celkového pořadí propadl na 9 místo před medal race. Tam jsem si spravil chuť a dojel 5. Nicméně úspěšné medal race stejně nestačilo na posun na lepší místo.

Paralympijské týmy přes silný vítr prokázaly svou kvalitu a do medal race se mezi paralympijské týmy dostala pouze německá legenda Uli Libor a Švéd Per Ahrbom.

Celkové pořadí:

1. Damien Seguin FRA
2. Heiko Kroger GER
3. Lasse Klotzing GER
4. …..

9. Daniel Bína CZE

Mistrovství Evropy Para:

1. Damien Seguin FRA
2. Heiko Kroger GER
3. Lasse Klotzing GER
4. …..

8. Daniel Bína CZE

záznam z medal race najdete v čase 2:24 na https://www.youtube.com/watch?v=EXGoqlb5cmo&t=10015s

8.- 10. září se konala v malebném městečku Gmunden “Vision Integration Regatta”, která byla zároveň mezinárodním mistrovstvím Rakouska. Startovní listina se pyšnila účastí Svena Reigena, 11 z paralympijských her v Riu. Z nehendicapovaných Christiana Bodlera a Petra Čermáka.

Česku flotilu  zastupovala Jitka Burianová,  já, Petr Čermák a Jirka Bartoň. Po příjezdu jsme sledovali společný tréning rakouské a německé flotily. S úžasem jsme hleděli na horu Traunstein,  spadajíci stěnou vysokou 1300 metrů přímo do jezera. A na jejím úpatí se měla konat regata.

První tréning potvrdil předpoklady, vítr točící se okolo hory, nezvyklý charakter vln,  rychle se zvedajících na jezeře hlubokém téměř 200 metrů. Také jsme zaregistrovali mírný proud v severní části jezera, kde vytéká řeka Traun.

… a v pátek jsme odstartovali do 10 uzlového větru. Jezdilo se v severním cípu jezera. Podařilo se mi vychytat start a poté změnu přiházející z východu. Výsledkem byl pohodlný náskok a první vítězství.  Za mnou dojel Sven, Petr dal 5, Jitka 16 a Jirka 17. V druhé rozjížďce jsem zopakoval výkon z té první, jen na patách mi dojel Petr. Jirka 16, Jitka 18. I ve třetí to vypadalo na hattrick, ale ve slábnoucím větru Petr zajel velmi dobře a s poryvem mne  v cíli předjel. Jirka 15, Jitka 18. Poslední rozjížďka dne se uskutečnila v umírajících zbytcích větru. Udělal jsem si výlet na pravé křídlo a byl potrestán. Bohužel tam se mnou zakysal i Petr. Vyhrál Sven, Petr 4, já 5, Jirka 16, Jitka 17.

V sobotu jsme dlouho čekali na vítr. Nejprv na břehu, pak na vodě. Přišlo nádherných 12 uzlů. Jak rychle přišli, tak odešli. V slábnoucím větru Sven prokázal znalost místních podmínek a dal nám kotel. Já 2, Petr 4, Jirka 16, Jitka 17. Pokus uspořádat další rozjížďku skončil na 90° změně, která se protáhla okolo masivu Traunstseinu, a udělala z rozjížďky kolotoč. Byť jsem s Christianem s přehledem vedl, uvítal jsem její zrušení.

Ještě se čekalo 3 hodiny, ale vítr se točil takovým způsobem. že neumožnil postavit trať. Mno a to byl konec. Jelikož všechny nedělní předpovědi slibovali silný déšť a žádný vítr, závod byl po dohodě všech zúčastněných ukončen.

Takže nakonec Češi vypálili “habsburský” rybník 🙂

1. Daniel Bína (CZE)
2. Sven Reiger (AUT)
3. Petr Čermák (CZE)

….

17. Jiří Bartoň (CZE)
18. Jitka Burianová (CZE)

Mistrovství světa handicapovaných jachtařů

Na startu se sešlo 43 závodníků ze všech stále obývaných kontinentů. Pro nás trochu hardcore, neboť v den ukončení (pre)world šla loď z vody, rychle proměřit a stihnout limit jít do vody. Severozápadní vítr o síle 9 uzlů. A  začala má parádní jízda. S dojezdy 1 a 3 jsem se ujal celkového vedení. Za mnou Heiko Kroger a Damien Seguin (FRA).

Následující den byl ve znamení vedra a jižního větru. Vyjeli jsme do pěkných poryvových 20ti uzlů. V úplném závěru rozjížďky vítr lehl na 6 uzlů. Jak to bývá navštívil mne pech, tentokrát na sebe vzal podobu upadlého drátu čerpadla. Měl jsem dobrý start, pak loď zlenivěla a já seděl po pás ve vodě. Závod se změnil v peklo hodinového ručního čerpání. Loď jsem neutopil a dojel za 12. Následovala meteo výstraha a šlo se (rychle) na břeh. Do čela šel Damien a já stále druhý :). Třetí Heiko.

Třetí den … den pobití. Vítr měl v poryvech 32 uzlů a 11 lodí nedojelo.  3 ani nevyjeli. Já se pral s únavou a dojel 13 a 12. Do čela šel Matt druhý Damien a třetí Heiko.

Den 4 …. den krize. Vítr jihozápad 15 uzlů, poryvy 20.  Není moc co popisovat. Dojezdy 14, 19, 23. Bolel mne i malíček na noze. Tož pod peřinu a spát.

Do posledního dne jsem nastoupil na 9. místě. Vítr západ 16 uzlů, v poryvech pěkných 24. Zas na zaďák trhám 8-uzlovou rychlost.

První start se opakuje. Já byl na vzdálenějším konci a nechytl čas. Musel jsem k prámu, abych chytl alespoň minutu před startem a nestihl přejet na výhodnější místo. Tudíž za 17. Posledni rozjížďka za 9 a celkové 11. místo.

Když to tak přeberu 19-ctý na MS 2013, 17-ctý na MS 2014, 14-ctý na MS 2015 a 13-ctý na POH. Takže na top ten si budu muset rok počkat 🙂

Ve dnech 16-25 června jsme se zúčastnili jednoho z největších závodů na evropském kontinentě – Kieler Woche.

Vzhledem k tomu ,že v rámci Kielského týdne se pořádalo Mistrovství světa handicapovaného jachtingu, standardní část regaty byla přesunuta mezi neolympijské třídy jako open (pre)world regata. Termínově bylo vše “našlapáno”, neboť termíny obou regat  17-20.6 (pre)worlds a 21.-25.6 worlds nedávaly čas ani na proměření,  natož na odpočinek.

Na startu (pre)worlds se sešla slušná flotila  28 lodí z 11 národů a čtyř kontinentů.

Pre world regata začala 17.6 pěkně zostra.  Ve větru o síle 15 uzlů s 20ti uzlovými nárazy, který v průběhu dne postupně klesal až  k deseti uzlům. Bez problému jsme odjeli 3 plánované rozjížďky.  Den skončil vedením Matta Bugga (AUS), s odstupem jednoho bodu Heiko Kroger (GER) a legendou Amerického poháru Dee Smithem (USA). Já s dojezdy 5, 10, 9 obsadil 8 místo.

Druhý den regaty na nás čekalo parno, parno a parno. Doplněné západním větrem o síle okolo 8 uzlů. Já se s dojezdy 9, 5, 6 posunul na šesté místo. Vedení převzal Heiko následován Mattem a Deem.

Den třetí, kopie dne druhého. Chytře jsem suchý neopren nechal  na břehu. V první rozjížďce mne zabila změna a bylo z toho 13. Další dojezdy 8 a 3 znamenali páté místo celkového pořadí. Vedení držel stále Heiko, druhý Dee a třetí Matt.

V den čtvrtý – závěrečný,  mraky přinesly ochlazení a severní vítr o síle okolo 10 uzlů. Heiko dominoval dvojím vítězstvím, Dee potvrdil (2) své druhé místo a do poslední rozjížďky ani nenastoupil. A já se (3, 4) posunul na třetí celkové místo.

V anketě jachtař roku se mi podařilo obsadit druhé místo za Ondrou. Gratuluji vítězům všech kategorií 🙂

http://www.sailing.cz/clanky.php?clanek=3245

Je po Paralympiádě, je čas bilancování, čas shrnutí. Čas poděkovat všem co pomohli, všem co přispěli i všem co “pouze” drželi palce.

Jak to začalo? Po vystřízlivění z neúspěšného pokusu se kvalifikovat na Paralympiádu 2012 do Londýna, jsem se rozhodl zkusit kvalifikaci ještě jednou. Paralympijský klíč ve třídě 2.4mR je tvrdý. Je místo pouze pro 15 národů, plus pořadatelská země. Po rekapitulaci zkušeností z minulé kampaně vyplynulo několik poznatků. Není v mých možnostech finančních ani časových konkurovat profesionálním a poloprofesionálním týmům . Je třeba stanovit pravidla. Minimum je 100 dní na vodě ročně. Pokud možno na velké vodě. Upřednostnit kvalitní tréning před závody.

A tak v roce 2013 jsem navázal spolupráci s Andre Rademakerem (stříbrný medailista z MS 2011)  a Petrem Čermákem jako sparing partnerem. Omezili jsme účast na závodech a začali pravidelně trénovat v Nizozemském Lelystadu na Ijslemere.

První test byl na MS v Irském Kinsale 2013, kde se zúčastnilo 45 lodí. Dojel jsem 19 a jako 14 národ. Vyhrál Nizozemec Guus Bijlad před Němcem Heiko Kroegerem a Francouzem Damienem Seguinem.

V roce 2014 bylo MS v Kanadském Halifaxu, které bylo první kvalifikací do Ria. Zde se nominovalo prvních 8 lodí (národů).   Účastníků bylo 49 z 22 národů.   Zde se kvalifikovalo Německo, Velká Británie, Francie, Austrálie, USA, Norsko, Kanada a Finsko. Já dojel celkově 17 a jako 12 národ. Celkově zvítězil Heiko Kroeger(Německo) před Helenou Lukas (Velká Británie) a Damiem Seguinem(Francie)

Zbývala druhá a poslední kvalifikace, posledních volných 7 míst. A tyto se rozdávali na MS 2015 v australském Melbourne. Zde bojovalo 48 lodí, bojovalo 28 národů. Já obsadil celkové 14 místo absolutně a 10 v pořadí národů. Zde se kvalifikovala  Itálie, Rakousko, Česká Republika, Španělsko, Švédsko, Argentina a Malaisie. Brazílie jako pořadatel dostala divokou kartu. Překvapením byla neúspěšná kvalifikace tradičních “velmocí” typu Nový Zéland, Nizozemí, Porto Rico, Rusko, Řecko a Posko.  Opět zvítězil Němec Heiko Kroeger před Britkou Helenou Lukas a Francouzem Damienem Seguinem.

A přišlo Rio. Zde asi není co dodat. Po prvním nepovedeném dni, přišel den smolný v podobě ohnutého stěžně. Pak už jsem odváděl velmi dobrý výkon s dojezdy 9, 11, 8,7 a 9. Bohužel flotila vzešlá z tvrdé kvalifikace byla kvalitní a chyby neodpouštěla. Přes veškerou snahu mi nepodařilo smazat ztrátu prvních dvou dní a do první desítky chyběla tři místa.  Výkonnost rozhodně byla ….. prostě ne vždy se vše zcela povede 🙂

A kdo vyhrál … Francouz Damien Seguin před Australamem Mattem Buggem a Britkou Helenou Lucas

Ještě něco chybí ……

Děkuji svému otci, bez jeho podpory a pomoci by rozhodně nebylo nic.

Děkuji Míše Čudové a Milanovi Hájkovi – bez jejich bezvýhradné podpory a pomoci bych asi nedokončil a rozhodně se nezvládl dojet, tak jak jsem dojel. Stejně tak i Kubovi Kozelskému za informace o Riu.

Děkuji Andrému Rademakerovi a Petru Čermákovi za tréning, podporu a pomoc v průběhu kampaně

Děkuji Evě Sommerové, která zorganizovala a zprocesovala kampaň na Startovači. Zároveň se s úctou skláním před všemi startovači.

Děkuji Marušce Gajdošové a jejímu neutuchajícímu entusiasmu při organizování sbírek, stejně jako i mým Prachatickým přispěvatelům.

Děkuji fa Vigour, mému zaměstnavateli, že mi umožnil uspořádat kampaň v jejím plném rozsahu.

Děkuji firmám Unicon a.s., Plus4U a.s., Francis Palas s.r.o.,Pronovo s.r.o, Zappas sailing teamu i jachtklubu Máchova jezera za neutuchající podporu v průběhu celé kampaně.

Děkuji fa Hiko sport s.r.o. , Yacht Sport Stary s.r.o., Compo Tech RD, spol. s r.o. za materiální podporu v průběhu celé kampaně

Děkuji firmám NN Investment Partners C.R., a.s., Bohemia Praha s.r.o.bez nichž bych nedokázal udělat poslední krok.

Děkuji obci Zeleneč i senátoru Tomáši Jirsovi, Betty Havlíkové i bezpočtu “drobných” sponzorů za nemalé přispění.

Všichni výše uvedení i všichni co prostě drželi palce, vy všichni jste tam v proudech a vlnách pod Cukrovou homolí byli se mnou!!!

24-28.5. se konalo Mistrovství světa hendicapovaných. Flotila se sešla malá(30 lodí), leč z 5 kontinentů a mohla sloužit za průvodce who is who v handicapovaném jachtařském světě.

Andre (kouč) se shlédl v nastavení lodi Heika Kroegera a replikoval jeho nastavení na mé lodi, což se neukázalo jako dobrý nápad. Nicméně v Medembliku jsme strávili přes týden tréningem a svět vypadal růžově.

….. A Ijsselemeer se na počátku rozhodlo nás prověřit opravdu tvrdě .Metrové vlny a vítr přes 25 uzlů. Ve vlnách mi vyjel kontakt na baterii čerpadla čímž jsem odepsal první rozjížďku. V té následující jsem ulil start, takže místo dojeté 10 bylo OCS. Tudíž karty byly pro nás rozdány velmi nevlídně. Vedení uchopil Francouz Damien Seguin(1,1) před Němcem Heiko Kroegerem(2,2) a Australanem Mattem Buggem(3,3)

Ve všech dalších dnech nás očekával nestálý vítr o síle 7 uzlů, přicházející v pruzích. A já začal řešit rychlost, zejména na zaďák. Přesto jsem se s dojezdy 16,9,13,14,6,15,17,12 posunul na celkové 17 místo, čímž jsem obhájil své umístění z předloňského roku. …. a  mistrovství dokončil se zánětem močových cest 🙁   Nezbývá než doufat, že jsem si svou porci smůly už vybral

.

Celkově zvítězil s náskokem Heiko Kroeger před Damienem Seguinem a Mattem Buggem.

Ještě bych moc rád poděkoval všem, co pomohli. Obdržel jsem výtku ohledně mé nekomunikace v průběhu šampionátu. Přesto, že vás mám rád, vyhýbám se všemu, co by mohlo narušit soustředění, včetně sociálních sítí. Tímto se všem omlouvám a pro příště na FB nechám odkaz na stránky, kde mne můžete sledovat 🙂

…. a stal jsem se tváří výstavy 🙂

…………. moc moc děkuji všem za podporu při mé kampani ,prosím vydržte 🙂