V rámci proslulého závodu Traunsee Woche se pod hlavičkou EUROSAF konalo Mistrovství Evropy hendikepovaných jachtařů ve třídách 2.4mR a Hansa 303. Obě regaty byly zároveň vypsány jako otevřený mezinárodní závod.

Českou vlajku zde hájili tři lodě, Daniel Bína a Alex Sadílek v hendikepované flotile a společně s Petrem Čermákem i v Open class.

Do rakouského Gmundenu jsme dorazili ve čtvrteční večer. Po zakempování na místním parkovišti, cca 500 metrů od klubu, jsme v pátek vybalili lodě a stihli i potrénovat mezi malebným vodním hradem Ort, a mohutnou stěnou hory Traunstein, která spadala 1250 metrů přímo do jezera. A i v následujících dvou dnech jsme se snažili rozlousknout taje místního větru .… pak proměření a skončila slunná selanka.

Úterý 28.5. – den prvý

Luxusní zahajovací ceremoniál, a regata byla odstartována výstřelem z historického děla. Dál déšť, zima a slabý, proměnlivý vítr, který záhy umřel. Po dlouhém čekání se nakonec uskutečnila jedna rozjížďka. Flotile dominoval Christian Bodler (GER) následován Antoniem Squizzatem (ITA) a Egorem Kamalovem (RUS). Daniel dojel druhý hendikepovaný, celkově za 4, Alex pátý hendikepovaný, celkově za 11 a Petr celkově 14tý.

Středa 29.5. – den druhý

Den otočeného kbelíku, 13°C a 130mm srážek. A my na vodě. Vodníka dne vyhrál Jurgen Freiheit (GER) (1, 2, 3) následován Antoniem (6, 1, 1)  a Berndtem Zirkelbachem (GER) (2,3,3). Petr si polepšil(7,14,11) na celkové 10. místo, Dan se propadl(5, 13,16) na hendikepovaný bronz, celkové 8 místo. Alex si pohoršil(17,15,13) na hendikepované šesté místo, celkově 15tý.

Čtvrtek 30.5. – den třetí

Počasí se umoudřilo do studeného polojasna. Dlouho jsme čekali na vítr a ten přišel. Čerstvých 15 uzlů postupně v průběhu dne klesalo až na hranici 4 uzlů. Dan si pomohl(3, 4, 7) k hendikepovanému stříbru, 6 v Open flotile. Petr pevně držel celkovou 10 (5,7,12) a Alex si podržel hendikepovanou šestku(15,8,7) a pomohl si o místo celkově. Den vyhrál Christian (10,1,1) následován Berndtem(2,5,6) a Dan uzavíral celkovou denní trojku.

Pátek 31.5. – den čtvrtý

Den lámání chleba před sobotní Medal Race. Vyrazili jsme do podmračeného dne a slabého větru. Slunce zvítězilo, vítr se stočil od západu a my mírně uvařeni odjeli závěrečné 3 rozjížďky hlavní části regaty.  Den vyhrála německá legenda Uli Libor následován Christianem(6,1,7) a Danielem, který obhájil hendikepované stříbro(4,8,2)majíce v patách kompletní sbornou. Celkově se držel za 6. Petr podržel(12,10,15) celkovou 10, čímž se kvalifikoval do sobotní Medal Race.  Alex již finálně obhájil hendikepovanou šestku(8,7,16) a celkově si pomohl na celkové 13. místo v Open flotile.

Sobota 1.6.

Závěr regaty, jediná rozjížďka  pro 10 nejlepších v celkovém pořadí, kde se  rozdávají dvojnásobné body.

Českou kotlinku reprezentoval Petr a Dan. Oba si brousili zuby na sbornou, sborná na nás. Krátký boj před očima celého Gmundenu byl dramatický a plný zvratů. Vyhrál Antonio těsně před Ulim. Dan svedl postupně vítězný souboj s oběma rusy a dojel celkově 5. Petr skončil na osmém místě, což na posun nestačilo.

Výsledky:

https://www.traunseewoche.at/index.php/regatten/ergebnisse-2019/category/11-union-yacht-club-traunsee?download=65:endstand-2-4mr-para

https://www.traunseewoche.at/index.php/regatten/ergebnisse-2019/category/11-union-yacht-club-traunsee?download=64:endstand-2-4mr-gesamt

Ve dnech 3. – 5. května 2019 se konal na jezeře Großer Müggelsee 22. ročník populárního závodu lodní třídy 2.4mR Berlin Cup.

Závodu se zúčastnilo 22 závodníků pod vlajkami Německa, České republiky, Belgie a Rakouska. Flotilu zdobila účast německé legendy a dvojnásobného Olympijského medailisty Ulli Libora a lodního konstruktéra a závodníka světového formátu v námořním jachtingu Karla ‘Kalle’ Dehlera. Pomyslnou třešničkou na dortu byl paralympijský vítěz a osminásobný mistr světa Heiko Kröger.

Českou flotilu jsem reprezentoval já (Daniel Bína) a Petr Čermák.

Berlín nás přivítal zimou a netypicky větrem. Po středečním příjezdu následoval trénink v 8 stupních a stabilním větru severozápadního směru, dosahujícího 16 uzlů. Srovnání s Ullim pro nás vyznělo lichotivě a my (po nezbytném rozmrznutí) se těšili na první den regaty.

Pátek si připravil stabilní severozápadní vítr o síle 16 uzlů s nárazy atakujícími 20ti uzlovou hranici. Ten pak v průběhu dne lehce klesal a poslední rozjížďku překvapil (teda zejména mne) prudkým poklesem k 6 uzlům a přeskokem na severovýchod.  Den suverénně vyhrál Heiko (1, 1, 3, 1) následován Kallem (4, 2, 2, 5). Já (2, 4, 5, 11) obsadil bronzovou pozici a na Petra (3, 3, DNF, 6) čekala nepopulární brambora. Škoda nedojeté třetí rozjížďky, kde vezl slibné medailové umístění. Večer opět rozmrazení a u mne bohužel již tradiční tejpování bolavého ramene.

Sobota stále držela gradientní severozápad o síle 10 uzlů s 15ti uzlovými poryvy. A Heiko(2, 2, 1, 1) nadále všem ukazoval komu patří jachtařský trůn. O dílčí vítězství jsem ho obral já(1, 5, 3, 4) a Stefan Klotzing(3, 1, 9, 9). Pro mne den přinesl posun na stříbrnou pozici, místo Kalleho(12, 6, 4, 5), na paty se nám dotáhl Ulli(4, 3, 2, 2). Petrovi(7, 7, 17, 16) se postupně přestávalo dařit a klesl na průběžné 8 místo.

V neděli nás čekal den poslední. Lehká bríza o síle 8 uzlů se stočila od severu. A točila se dále v průběhu obou posledních rozjížděk. Jakž takž vyrovnané dojezdy udržel pouze Heiko(2, 3). První dílčí vítězství mu uzmul Ulli(1, 11) a druhé já(7,1). Kalle(11, 4) uhájil před Ulim bronz. Petrovi(17, 15) se nadále nedařilo a klesl na 10 příčku.

Výsledky:

1. Heiko Kröger (GER)
2. Daniel Bína (CZE)
3. Kalle Dehler (GER)
4. ……

10. Petr Čermák

Výsledky jsou k vidění na https://manage2sail.com/de-DE/event/BC2019#!/results?classId=24e44131-33f4-4eda-bbfc-734bb77a0364

Ve dnech 5.-7. října se na berlínském Wannsee. Postdamský jacht klub odvedl skvělou práci co se propagace týká a výsledkem bylo 43 lodí ze 7 národů, čili účast hodná i mistrovství Evropy.

Po krátkém, leč intenzivním  tréninkovém programu, kde jsme se seznamovali s místním revírem a dolaďovali trim stěžně(původní jsem zlámal v průběhu české Grand Prix) nás čekal den prvý. Ve slabém větru do 8 uzlů se rozdával tvrdý chléb. Nestálý, pruhující vítr vál ze slunce a ani kvalitní brýle neumožňovali číst změny. Překvapení dne byl Eberhard Bieberitz(GER), který vybojoval denní vítězství před Megan Pascoe(GBR) a Heiko Krogerem(GER). Já uzmul místo čtvrté.

Sobota kopírovala počasím den první, teplo a nestálý vítr ze slunce.  Bieber k všeobecnému překvapení stále držel těsné vedení před Megan a Heikem. Mě se úplně nedařilo a následoval propad na šesté místo. Vedoucí trojice již byla mimo “dostřel” a tak nezbylo než se připravit na den následující.

Neděle přinesla severní vítr o síle atakující 20 uzlů. Zde Heiko přešel přes Megan i Biebera, který nakonec neuhájil svou pozici ani před Megan. Bohužel předčasný start vymazal naděje a nakonec jsem musel obhajovat 8 místo. Nezbývá než si říci ono okřídlené “příště bude lépe” 🙂

Celkové výsledky: https://manage2sail.com/de-DE/event/c1483522-026c-40f1-b330-fa35be887377#!/results?classId=51d64d25-700f-4935-8b32-eece6e4f8594

Svátek svatého Václava se jachtaři z Jachtklubu Máchova jezera Staré Splavy rozhodli oslavit pořádáním Velké ceny České republiky lodní třídy 2.4mR.

Přípravu a propagaci vzal na svá bedra Alex Sadílek, na jehož pozvání dorazil mohutný kontingent závodníků z Německa a Rakouska. Takže bylo na čem stavět, a na startu se sešlo 21 závodníků ze třech států.  

Svatý Václav při nás stál. Na svůj svátek poslal severozápadní vítr. Nutno dodat, že vítr prověřující, nestálý co do směru i síly, která bez problémů atakovala hranici 8 m/s.  Zde se již začala krystalizovat vedoucí dvojice Daniel Bína (CZE) a Christian Bodler (GER). Zejména Daniel odváděl suverénní výkon v podobě vítězství ve 3 rozjížďkách, a zastavil jej až zlomený  stěžeň v poslední rundě. Christian si připsal 3 druhá pořadí a jedno vítězství. Meino Nanninga (GER) ukončil den na třetím místě. Druhý čech Alex Sadílek byl 8 a na pomyslnou českou bednu vystoupil Jirka Bartoň se 14. místem.

Sobota 29.9 si pro nás nachystala čekání na vítr. Ten se nakonec dostavil v podobě slabé a nestálé. Přesto Láďa Martinec (hlavní rozhodčí) dokázal postavit trať a ukočírovat 2 rozjížďky. O první místo dne se dělili Daniel (2,1) a Christian (1,2). Třetí nejlepší denní výsledek patřil dámě, Karin Hofmann (4,5)(GER). Alex Sadílek stále držel české stříbro a Jirka Bartoň český bronz. A pak …. německá výprava přivezla dva soudky výtečného bavorského piva a tudíž následovala neméně vydařená společenská část akce 🙂

Neděle 30.9. závěrečný den regaty. Tlakový vítr od Vídně se dostavil až odpoledne a tak jsme měli o zábavu postaráno tím, co tlačil před sebou. Cosi jiho-východo-(a určitě ještě odněkud) o proměnlivé síle 0-4 m/s. Přesto jsme ve větrných mezičasech dokázali dát 3 rozjížďky. Denní vítězství připadlo Danielovi (3, 1, 1) , tradiční druhé místo Christianovi (1,4,2) a třetí pořadí dne obsadil Ingo Hesse (2,5,4). České stříbro v celkovém pořadí si odvezl Alex Sadílek a český bronz po boji Jan Melika.

V závěru nezbývá než poděkovat pořadatelům za výtečně zorganizovanou regatu, zejména Láďovi Martincovi a jeho týmu za bezvadný rozhodcovský výkon v nelehkých podmínkách, i Alexu Sadílkovi za jeho roli styčného důstojníka na břehu.

Výsledky:

1. Daniel Bína (CZE)
2. Christian Bodler (GER)
3. Meino Nanninga (GER)
4. Ingo Hesse (GER)
5. Alex Sadílek (CZE)

Celkové výsledky jsou k vidění na stránkách Českého svazu jachtingu

Otevřené Mistrovství světa lodní třídy  2.4mR se letos konalo ve Švédské Gävle. Na horké půdě (vodě) skandinávské flotily, která je vládcem této třídy již od úplných počátků. Flotily, která leckdy dokázala odsunout paralympijské vítěze do druhé desítky. Spolu se mnou sem zamířilo i dalších 71 lodí.

Do Gävle jsme dorazili s týdenním předstihem a se záměrem, potrénovat se švédskou flotilou. Jelikož se v mých ramenou stále ozývaly natažené úpony z Mistrovství Evropy, potěšilo mně slunné teplé počasí se slabým větrem jihovýchodních směrů. Čtyřdenní tréning ukázal, že příliv se projevuje v minimální míře, vlny se zvedají okamžitě a to i v malém větru, a jihovýchodní vítr je stabilní co směru i síly. Pak mi začalo pulsovat v ramenou a já vyhlásil pauzu.

V pondělí 6.8 po nezbytném proměření přišla practice race, v níž pokračoval švédský zázrak spočívající v jachtingu v šortkách a tričku. Horší zpráva byla, že race area je skoro 4 míle na otevřeném moři, a rozjížďky jsou plánovány na 75 minut. Jižní vítr o síle 3-6 uzlů přinesl cca 40 centimetrové vlny. A pro mne co mi na očích viděl. Celou dobu jsem se pohyboval v top 4 a skončil za Richardem Bjurstromem(FIN) druhý. V závěsu dorazilo duo Hans Asklund(SWE) a Megan Pascoe(GBR)

Úterý 7.8. – den jak přes kopírák dne předcházejícího. Až na to, že v polovině rozjížďky vítr přeskočil na západní, tam chvíli setrval a poté umřel. A já byl ve špatný čas na špatném místě.  Takže 29. a čekala nás dlouhá cesta domů. Den vyhrál Stellan Berlin(SWE) před Megan a Richardem.

Středa 8.8. – ochladilo se, vítr začal kolísat ve směru i síle. A na poli to bylo vidět. Zatraceně moc to bylo vidět. Jakž takž vyrovnané dojezdy ve třech rozjížďkách udrželi pouze Stellan Berlin a Megan Pascoe. Mne umístění 18, 13 a 5 hodilo na celkovou 10 🙂

Čtvrtek 9.8. – v plánu 4 rozjížďky, tentokrát v ústí zátoky. Západní vítr nevyrovnané síly i směru. Zkrátka něco mezi 10 a 20 uzly. Nárazy přinesly flotile první ztráty, a to jeden zlámaný stěžeň a jedny vytržené stěhy. Na vodě jsme přes 8 hodin a ohlášené 4 kousky nakonec dáme. Mám pocit, že mne ramena trvale opustila ,a mám problém zvednout lokty na úroveň hrudníku. Míša si v člunu hnula zádem, čímž se český tým oprávněně proměnil v „Los Kriplos“ 🙂 Stellan a Megan dominují. Mne dojezdy 5, 9, 16 a 13 posouvají na 8.místo.

Pátek 10.8. – očekává se bouře a místo ní přichází déšť, který udusí i zbytky větru. Odklad, jdeme na vodu a čekáme. Při opakovaném startu se vítr zvedá na 24 uzlů a dále přifukuje. Tentokrát jen směrem nahoru. Nakonec se jižní vítr zastavil na stálých 32 uzlech (informace ze švédského coach boatu) a vlny na pěkném metru a půl. Odjeli se dva kousky, a v cíli druhého chybělo 28 lodí!! Nevím čím se živí finové, ale bude to něco ukrutného. Marko Dahlberg jezdil před flotilou asi o délku Titaniku v obou rozjížďkách. Nisse West vyhrál soukromou soutěž o nejrychlejší surfing, když se jeho GPS zastavila na rychlosti 11,6 uzle. A právě surfing po větru se ukázal mou nejslabší stránkou. Každý zaďák mne stál alespoň 4 místa. Takže s dojezdy 23 a 11 jsem celkově spadl na 11. místo a 3. v hendicapovaném pořadí. Marko se třemi vítězstvími v řadě se posunul na 3. místo.

No a sladká tečka?? Halza do téměř dvoumetrové vlny u vjezdu do mariny mne poslala na návštěvu k Neptunovi. Konec konců, proč se topit tři kiláky od břehu kde to nikdo nevidí, když se to dá elegantně udělat s publikem 🙂

Na závěr bych rád poděkoval těm, bez nichž by žádné Mistrovství světa nebylo. 

Moc děkuji své ženě Míše za podporu, pomoc a zázemí

Moc děkuji svému otci technickou přípravu a servis

Děkuji ČATHS za dlouhodobou podporu v průběhu celé sezóny

Děkuji ČSJ bez jehož pomoci bych se nevybabral z krize po Mistrovství Evropy v Kielu

Děkuji  NN Investment Partners C.R., a.s. za dlouhodobou podporu v průběhu celé sezóny

Děkuji Michalu Maierovi za rychlou opravu lodě poškozené v Kielu

A na závěr děkuji všem co pomohli, i všem co drželi palce 🙂

Po roce jsme vyrazili opět na jeden z největších evropských závodů Kieler Woche. O to větší potěšení, že letošní ročník byl kombinovaný s handicapovaným mistrovstvím Evropy. Oba závody byly pořádány v rámci jedné regaty, ze které byla vybrána dvě pořadí. Regaty open se zúčastnilo 39 závodníků ze 14 zemí a dvou kontinentů. Z nich bylo zároveň 21 závodníků ze 10 zemí(a vtipně dvou kontinentů) zároveň účastníky evropského Para šampionátu.

Celé Kieler Woche se letos neslo ve znamení poryvového, silného větru. Nejsilnější náraz v průběhu regaty dosáhl 36,4 uzle. Odjelo se v 5 dnech 9 rozjížděk plus medal race pro 10 nejlepších z celkového průběžného počasí.

Vítr prvý den začal na čerstvých 15 uzlech a postupně v průběhu celé regaty sílil, až do předposledního dne kdy dosáhl v průměru rozjížďky 22 uzlů, nárazy přes 30.  Poslední den v medal race vítr klesl na průměrných 11 uzlů.

Po základní části suverénně vedl Francouz Damien Seguin před německým duem Heiko Kroger a Lasse Klotzing. Mně již tradičně vítr na hranici extrému neseděl a ze zvětšující se silou větru, jsem se z počáteční 6. pozice celkového pořadí propadl na 9 místo před medal race. Tam jsem si spravil chuť a dojel 5. Nicméně úspěšné medal race stejně nestačilo na posun na lepší místo.

Paralympijské týmy přes silný vítr prokázaly svou kvalitu a do medal race se mezi paralympijské týmy dostala pouze německá legenda Uli Libor a Švéd Per Ahrbom.

Celkové pořadí:

1. Damien Seguin FRA
2. Heiko Kroger GER
3. Lasse Klotzing GER
4. …..

9. Daniel Bína CZE

Mistrovství Evropy Para:

1. Damien Seguin FRA
2. Heiko Kroger GER
3. Lasse Klotzing GER
4. …..

8. Daniel Bína CZE

záznam z medal race najdete v čase 2:24 na https://www.youtube.com/watch?v=EXGoqlb5cmo&t=10015s

8.- 10. září se konala v malebném městečku Gmunden “Vision Integration Regatta”, která byla zároveň mezinárodním mistrovstvím Rakouska. Startovní listina se pyšnila účastí Svena Reigena, 11 z paralympijských her v Riu. Z nehendicapovaných Christiana Bodlera a Petra Čermáka.

Česku flotilu  zastupovala Jitka Burianová,  já, Petr Čermák a Jirka Bartoň. Po příjezdu jsme sledovali společný tréning rakouské a německé flotily. S úžasem jsme hleděli na horu Traunstein,  spadajíci stěnou vysokou 1300 metrů přímo do jezera. A na jejím úpatí se měla konat regata.

První tréning potvrdil předpoklady, vítr točící se okolo hory, nezvyklý charakter vln,  rychle se zvedajících na jezeře hlubokém téměř 200 metrů. Také jsme zaregistrovali mírný proud v severní části jezera, kde vytéká řeka Traun.

… a v pátek jsme odstartovali do 10 uzlového větru. Jezdilo se v severním cípu jezera. Podařilo se mi vychytat start a poté změnu přiházející z východu. Výsledkem byl pohodlný náskok a první vítězství.  Za mnou dojel Sven, Petr dal 5, Jitka 16 a Jirka 17. V druhé rozjížďce jsem zopakoval výkon z té první, jen na patách mi dojel Petr. Jirka 16, Jitka 18. I ve třetí to vypadalo na hattrick, ale ve slábnoucím větru Petr zajel velmi dobře a s poryvem mne  v cíli předjel. Jirka 15, Jitka 18. Poslední rozjížďka dne se uskutečnila v umírajících zbytcích větru. Udělal jsem si výlet na pravé křídlo a byl potrestán. Bohužel tam se mnou zakysal i Petr. Vyhrál Sven, Petr 4, já 5, Jirka 16, Jitka 17.

V sobotu jsme dlouho čekali na vítr. Nejprv na břehu, pak na vodě. Přišlo nádherných 12 uzlů. Jak rychle přišli, tak odešli. V slábnoucím větru Sven prokázal znalost místních podmínek a dal nám kotel. Já 2, Petr 4, Jirka 16, Jitka 17. Pokus uspořádat další rozjížďku skončil na 90° změně, která se protáhla okolo masivu Traunstseinu, a udělala z rozjížďky kolotoč. Byť jsem s Christianem s přehledem vedl, uvítal jsem její zrušení.

Ještě se čekalo 3 hodiny, ale vítr se točil takovým způsobem. že neumožnil postavit trať. Mno a to byl konec. Jelikož všechny nedělní předpovědi slibovali silný déšť a žádný vítr, závod byl po dohodě všech zúčastněných ukončen.

Takže nakonec Češi vypálili “habsburský” rybník 🙂

1. Daniel Bína (CZE)
2. Sven Reiger (AUT)
3. Petr Čermák (CZE)

….

17. Jiří Bartoň (CZE)
18. Jitka Burianová (CZE)

Mistrovství světa handicapovaných jachtařů

Na startu se sešlo 43 závodníků ze všech stále obývaných kontinentů. Pro nás trochu hardcore, neboť v den ukončení (pre)world šla loď z vody, rychle proměřit a stihnout limit jít do vody. Severozápadní vítr o síle 9 uzlů. A  začala má parádní jízda. S dojezdy 1 a 3 jsem se ujal celkového vedení. Za mnou Heiko Kroger a Damien Seguin (FRA).

Následující den byl ve znamení vedra a jižního větru. Vyjeli jsme do pěkných poryvových 20ti uzlů. V úplném závěru rozjížďky vítr lehl na 6 uzlů. Jak to bývá navštívil mne pech, tentokrát na sebe vzal podobu upadlého drátu čerpadla. Měl jsem dobrý start, pak loď zlenivěla a já seděl po pás ve vodě. Závod se změnil v peklo hodinového ručního čerpání. Loď jsem neutopil a dojel za 12. Následovala meteo výstraha a šlo se (rychle) na břeh. Do čela šel Damien a já stále druhý :). Třetí Heiko.

Třetí den … den pobití. Vítr měl v poryvech 32 uzlů a 11 lodí nedojelo.  3 ani nevyjeli. Já se pral s únavou a dojel 13 a 12. Do čela šel Matt druhý Damien a třetí Heiko.

Den 4 …. den krize. Vítr jihozápad 15 uzlů, poryvy 20.  Není moc co popisovat. Dojezdy 14, 19, 23. Bolel mne i malíček na noze. Tož pod peřinu a spát.

Do posledního dne jsem nastoupil na 9. místě. Vítr západ 16 uzlů, v poryvech pěkných 24. Zas na zaďák trhám 8-uzlovou rychlost.

První start se opakuje. Já byl na vzdálenějším konci a nechytl čas. Musel jsem k prámu, abych chytl alespoň minutu před startem a nestihl přejet na výhodnější místo. Tudíž za 17. Posledni rozjížďka za 9 a celkové 11. místo.

Když to tak přeberu 19-ctý na MS 2013, 17-ctý na MS 2014, 14-ctý na MS 2015 a 13-ctý na POH. Takže na top ten si budu muset rok počkat 🙂

Ve dnech 16-25 června jsme se zúčastnili jednoho z největších závodů na evropském kontinentě – Kieler Woche.

Vzhledem k tomu ,že v rámci Kielského týdne se pořádalo Mistrovství světa handicapovaného jachtingu, standardní část regaty byla přesunuta mezi neolympijské třídy jako open (pre)world regata. Termínově bylo vše “našlapáno”, neboť termíny obou regat  17-20.6 (pre)worlds a 21.-25.6 worlds nedávaly čas ani na proměření,  natož na odpočinek.

Na startu (pre)worlds se sešla slušná flotila  28 lodí z 11 národů a čtyř kontinentů.

Pre world regata začala 17.6 pěkně zostra.  Ve větru o síle 15 uzlů s 20ti uzlovými nárazy, který v průběhu dne postupně klesal až  k deseti uzlům. Bez problému jsme odjeli 3 plánované rozjížďky.  Den skončil vedením Matta Bugga (AUS), s odstupem jednoho bodu Heiko Kroger (GER) a legendou Amerického poháru Dee Smithem (USA). Já s dojezdy 5, 10, 9 obsadil 8 místo.

Druhý den regaty na nás čekalo parno, parno a parno. Doplněné západním větrem o síle okolo 8 uzlů. Já se s dojezdy 9, 5, 6 posunul na šesté místo. Vedení převzal Heiko následován Mattem a Deem.

Den třetí, kopie dne druhého. Chytře jsem suchý neopren nechal  na břehu. V první rozjížďce mne zabila změna a bylo z toho 13. Další dojezdy 8 a 3 znamenali páté místo celkového pořadí. Vedení držel stále Heiko, druhý Dee a třetí Matt.

V den čtvrtý – závěrečný,  mraky přinesly ochlazení a severní vítr o síle okolo 10 uzlů. Heiko dominoval dvojím vítězstvím, Dee potvrdil (2) své druhé místo a do poslední rozjížďky ani nenastoupil. A já se (3, 4) posunul na třetí celkové místo.

V anketě jachtař roku se mi podařilo obsadit druhé místo za Ondrou. Gratuluji vítězům všech kategorií 🙂

http://www.sailing.cz/clanky.php?clanek=3245