Čvn 28

EUROSAF Champions Cup – Kieler Woche

Tak jako předcházející Delta Lloyd regatta i Kieler Woche překročilo rámec evropského Champions Cupu účastí 19 lodí ze  tří kontinentů( včetně stříbrného a bronzového olympijského medailisty Uli Libora). Bohužel českou vlajku jsem v lodní třídě 2.4mR hájil sám.

20150628013410.jpg

Větší část mé přípravy padla za oběť opravě škod z Medembliku, výměně stěžně a nastavení nového trimu. Taktéž jsem zdvojnásobil dávky ve fyzické přípravě.

 

První den nás připravil vítr severo-západo-severního směru o síle okolo 15 uzlů. A vítr v nám přidělení oblasti Golf padající přes útes v mnoha pruzích, vytvářel velmi nestabilní prostředí okořeněné vlnami přiházejícími z otevřeného moře, tudíž stočenými o 30° od směru větru.

Den vyhrál místní šampión Heiko Kroeger (2,1,3) následován Australanem Michaelem Leydonem(8,2,1) a Norem Bjornarem Erikstadem(5,5,2). Mne den zanechal na 7 pozici (7,9,8). Vše nasvědčuje že základní problémy s trimem jsou definitivně pryč a je čas se soustředit na detaily.

V den druhý nás čekala lehká bríza jižního směru o síle 5-8uzlů. A zde počala velká Bjornarova jízda. Na konci dne ho čekalo celkové vedení po dojezdech 1,1,1. Heiko s dojezdy 6,2,8 klesl na druhé místo. Na třetí pozici se posunul Francouz Kevin Kantin(7,4,2) Já se s dojezdy 2,6,6 posunul na průběžné páté místo. Bohužel  penalizace za nevyzvednutou GPS mne odsunula o dvě příčky.

Den třetí nás čekala oblast Hotel. Po mnoha odkladech jsme odstartovali odpolední rozjížďku v nestálém větru se 40° změnami. Na závěr rozjížďky přišel déšť, který zabil i poslední zbytky větru. Pořadí na medailových pozicích se nezměnilo, Bjornar Erikstad(4), Heiko Kroeger(3), Kevin Kantin(10). Mne dojezd na 11 místě odsunul na 8 pozici.

Předposlední den – návrat na racing area Golf. Po 3 hodinovém čekání a jednom cvičném výjezdu vítr přišel. Podmínky jako přes kopírák ze dne prvního.

První duo Bjormar Erikstad(2,2) a Heiko Kroeger(6,1) zůstala beze změny. Na třetí místo se posunul Švéd Henrik Johnsson(4,3). Já se posunul na šesté místo(5,6) se ztrátou 2 body na Lasse Klotzinga(GER) na pátém místě.

 

20150628013434.jpg

Den poslední sevorozápadní vítr o síle 22 uzlů s nárazy přes 25 uzlů.  Bohužel jsem se nedokázal rychlostně srovnat s rychlými změnami v síle větru.  Navíc jsem díky kolizi dostal penaltu v první rozjížďce. Dojezdy 14,10,9 mne odsunuly na deváté místo.

Škoda zbytečné penalizace, bez ní by to vyšlo na pohodové 7 místo.Nicméně od problémového Medembliku jsme na lodi odvedli velký kus práce. Navíc vzhledem k jarnímu tréningovému deficitu je umístění v první desítce rozhodně nad očekávání :)

 

Výsledky:

1: Heiko Kroeger(GER)

2: Bjornar Erikstad(NOR)

3: Henrik Johnsson(SWE)

 

Podrobné výsledky

 

Čvn 14

Medemblik očima opuštěné ženy, aneb, ještě že jsem zůstala doma…

po dlouhé pauze přináším opět zprávy ze světa lodní třídy 2.4mR. Tentokrát jsem se rozhodl dát prostor těm běžně opomíjeným – našim životním partnerům. Těm, jež nesou břímě běžného „životního“provozu (a našich nálad domů přivezených), abychom my mohli závodit.
Úvodem jen pár statistik – v Medembliku se v lodní třídě sešlo 31 lodí, ze čtyř kontinentů. Do flotily našla cestu mezinárodní celebrita – Dee Smith, taktik několika týmů Amerického poháru i Volvo Ocean Race.

Výsledky:
1.Damien Seguin(FRA)
2.Heiko Kroeger(GER)
3. Matt Bugg(AUS)

11. Peter Čermák(CZE)
18.Daniel Bína(CZE)
27.Viktor Sadílek(CZE)
28.Alex Sadílek(CZE)

……  nyní se pohodlně usaďte a užijte si netradičního pohledu na svět špičkového jachtingu z pera mé báječné ženy.

  1. Medemblik očima opuštěné ženy, aneb, ještě že jsem zůstala doma…

Čím začít…. Odjezd na závody za 14 dní, loď dorazila z Finska včera / co to je, zpoždění 3 měsíce/, tudíž počet hodin strávených letos na vodě rovná se čisté nule, a v takovém stavu, že okolo Dana chodíme po špičkách. Kupodivu i naše dítě pochopilo, kdy je lepší nemluvit a neplést se pod nohy……snad se to stihne…

Stihlo. Auto i loď sbalené, v neděli odjezd. Jenže. Bydlík se rozhodl stávkovat, aby ne, když se mu ve vzduchovém filtru uhnízdily myši, a nejede. Diagnoza myši odhalena až ve třetím servisu, co by jsme taky v pondělí ráno chtěli… Nicméně filtr či co vyměněn, a pánové s lehkým, jeden a půl denním zpožděním vyrážejí. Takže pusu, jeďte opatrně, ozvi se nějak cestou prosím… klasika.

Sotva vyrazili, začínám litovat, že zůstávám doma. V noci se nikdo neozval, dopoledne si voláme s Ivou Čermákovou , a postupně dáváme dohromady info od našich báječných mužů… jsou ok a ještě nedojeli. První holandské informace opět nemají chybu. Neteče voda, tudíž nepůjde ani topení. Po důvodech nepátrám, zato poprvé přestávám litovat, že nejsem s nimi.

První zprávy z vody, loď je na vodě, ale fouká tak, že jezdit se nedá. Nějak nám to s tím tréninkem nevychází, tak snad zítra. Středa, odpoledne už nervozně hlídám telefon. Plán byl trénink za každého počasí. Večer se dozvídám, že „humorné“ situace pokračují. Po dvaceti minutách zlomené kosatkové ráhno, ne že bych jako čistokrevný suchozemec věděla, která z těch štanglí to vlastně je. Nicméně nějak údajně spraveno, pokračování zítra, snad už bude vše fungovat jak má, a Máňa – tak jsem lodi začala říkat ukáže, v čem je tak úžasná. Ukázala. Povolené vanty, tož další provizorní úpravy a nervy na pochodu. Náladu na palubě si celkem umím představit, a opět si říkám, ještě že jsem doma… Pomoct nemůžu, nezbývá než věřit, že dál už to bude nějak fungovat.

První závodní den, GPS v lodích jsou bezesporu úžasná věc, jenže nějak zjišťuju, že nervy mám jen jedny. To že se něco nedojelo vím hned, ale proč? Co zase?

Co zase… s roztrženou plachtou se jezdit nedá, dozvídám se večer od svého naštvaného muže. Den druhý, dvě rozjížďky, jedna ok, druhá blbě, omylem jsem viděla jakési video z místa činu, vůbec nechápu, jak se v tom uragánu a vlnách dá neutopit sebe i loď…..a zase hlídám telefon. Třetí a čtvrtý den už od počítače průběžně odcházím. I jako absolutní neznalec vidím, že je něco špatně, co netuším a neví ani Dan, večerní hovory jsou ve znamení naprosté naštvanosti. Poslední závodní den – opět něco někde ruplo, další rozjížďka v háji. Byť od začátku tohoto úžasného výletu tvrdím – velmi nahlas, že cílem je se s Máňou pořádně seznámit, vše nové osahat a tak, nějak je těch průšvihů moc. Už aby byli doma… Večerní hovor s Danem, papiňák před výbuchem je slabé přirovnání, mají sbaleno a vyrážejí.

Aby toho bylo málo, nějakých 50 km před Prahou píchlé kolo u vleku a díra v člunu… Co mně se v této chvíli týká, jsem ráda, že jsou pánové v pořádku doma, nějaké závodní výsledky, čert je vem. Dan 18., Petr tuším 11. , Saša přišel o loď, proč nedojel Viktor netuším… Kdo přežil vyhrál…

Až po dalších dvou dnech zjišťujeme, že cosi kdesi pod palubou bylo z výroby špatně přidělané a povolilo, tudíž se milá Máňa tvářila, že se každou chvíli rozpadne.

Shrnout těchto 14 dní do jedné věty se nedá. Nakonec je snad dobře, že Máňa nedostatky z výroby ukázala při první možné příležitosti, a je čas, napravit co se dá. V této chvíli se trénuje na Lipně, a já suchozemec začínám balit do Kielu. Nějak jsem totiž dospěla k tomu, že i přes všechny výše popsané „humorné historky“ z natáčení mi bude líp v centru dění a se svým báječným mužem…snad všichni přežijem….

A voda v bydlíku už teče  😉 😉 😉

Míša

 

 

Úno 11

(bez názvu)

do nové sezóny na 9 místě světového žebříčku :)

http://www.sailing.org/sailors/disabled/ifds_rankings_tables.php/?includeref=ranking27772&rankdiscipline=2&ranktype=5&rankclass=5&rankdate=latest

Pro 22

(bez názvu)

Pro 03

Dementi

Na TV NOVA jsem měl medailon v magazínu Víkend. Zde zazněla mylná informace, že jsem byl 8. na MS. Rád bych uvedl věc na pravou míru – mé nejlepší umístění na MS bylo 13. místo. Výše uvedená informace se týká umístění ve Světovém poháru.

https://www.dropbox.com/s/v3fvn5jidtm4nev/12-02%2021-47-17_%20NOVA%20V%C3%ADkend%20%28Edited%29.mpeg?dl=0

 

Lis 25

média

2.prosince mám medailonek na TV NOVA – magazín Víkend :)

Říj 28

Antwerp City Cup – otevřené mistrovství Belgie

Ve dnech 23.-26.10 se konalo na Galgenweel  již počtvrté otevřené mistrovství Belgie. Stoupající prestiž závodu, konaného na titěrné vodě rozměrově srovnatelné s plzeňským Bolevákem, byla potvrzena obsazením, které se v Evropě mohlo těšit snad jen otevřené mistrovství Evropy. Z absolutní špičky zdravé flotily chyběla jen flotila Skandinávie a domácí šampion Fred Imhoff. Anglie nás obdařila Simonem Hillem, Ianem Stowem a Stevem Bullmorem, kteří reprezentovali pořadí 2,3,4 z letošního mistrovství Spojeného Království. Težký mezinárodní kalibr byl zastoupen Meagan Pascoe, dvojnásobným Olympijským medailistou Ulli Liborem a Mistrem Světa Finn Masters Eberhartem Bieberitzem. A výčet by mohl pokračovat dál!!!


Česká flotila byla hojně zastoupena mnou, Alexem a Viktorem Sadílkovými, a Petrem Čermákem. Vzhledem k tomu, že jsem momentálně bezloděc, stal jsem se vynuceným členem veterán klubu, s půjčenou lodí z roku 1992, přičemž  nejstarší razítko na plachtách neslo rok 2009  :)

 

Jelikož se počet přihlášených zastavil na čísle 32 (byť se reálně zúčastnilo 27 lodí ze 7 států), byl zvolen skupinový systém, kde se po prvních dvou dnech pole rozdělilo dle výkonnosti na    2 skupiny, zlatou a stříbrnou.

A  podzimní Antwerpy, v kombinaci s malou, těžce vypočitatelnou vodou nám od prvého dne dávali zabrat. Pošmourné počasí, kombinované s deštěm, vítr jihozápadního směru o síle 4-14 uzlů nás provázeli po celou dobu.

 

Česká flotila se ocitla rozdělená, já, Viktor a Saša ve žluté flotile, Petr v bílé. Po prvním dni suverénně vedli své skupiny Britka Megan Pascoe, a za Ameriku jedoucí Stephan Giesen se shodným skóre 4 body. Z Čechů jel nejlépe Viktor Sadílek, který s dojezdy 8,4,3 obsadil 7. místo. Saša 11. já 15. a Petr 17.

 

Druhý den nás čekali 4 rozjížďky a boj o finální rozdělení do zlaté a stříbrné skupiny. Já  po opravě roztržené plachty z předchozího dne zajel 6,4,5,2, což mně posunulo na celkové 9. místo těsně před Viktora, který zajel 5,8,1,9 a oba jsme se tímto probojovali do zlaté skupiny. Bohužel 16. místo Petra Čermáka a 18. místo Saši Sadílka stačilo pouze na stříbrnou skupinu.

Po dvou dnech se ve vedení pevně usídlila Megan, následována Eberhardem Bieberitzem a Stephanem Giesenem.

Třetí den jsem zahájil velmi dobře, s dojezdy 4,6,4 den vypadal nadějně. Bohužel v poslední rozjížďce dne mi vypadl mozek, a výsledkem bylo 11. místo. Přesto jsem se posunul na 7. místo v celkovém pořadí. Viktorovi se nedařilo (14,13,9,9) a posunul se na místo 12.

Petr si rozdělil den na úspěšné dopoledne, kde dvakrát suverénně zvítězil a odpoledne s dojezdy 9,8, celkově ve své skupině 2. Saša 3,8,5,2.  Po 3. dni – Megan jednoznačně ve vedení zlaté skupiny, ve stříbrné německý pirátník Juergen Freiheit.

 

Den čtvrtý se místo plánovaných 3. rozjížděk odjeli 2. Já s dojezdy 9,4, přeskočil Stephana Giesena a Cor de Graaffa, ale podlehl jsem Stevu Bullmorovi, který s výtečnými dojezdy 1,2, šel na celkové 5.místo, těsně přede mne. Viktorovi solidní dojezdy 7,10 nepomohli k postupu, tudíž zůstal na celkovém 12. místě. Petr (OCS, 2) nedokázal zaútočit na Juergena a obsadil ve své skupině 2. místo. Saša (1, 11) vybojoval skupinový bronz po boji s Janem Faberem na lepší vzájemnou rozjížďku.

Celkové výsledky:

1.        Megan Pascoe  GBR

2.        Eberhard Bieberitz GER

3.        Ulli Libor GER

……..

6.        Daniel Bína CZE (2. handicapovaný)

……..

12.        Viktor Sadílek CZE

……..

16.        Petr Čermák CZE

17.        Alex Sadílek CZE

 

Co dodat na závěr. Plachtění ve vaně plné lodiček, velké taktické cvičení, výcvik mentálních dovedností, a to vše jako na dlani pro shromážděnou diváckou obec. A to vše v příjemné atmosféře Belgického Královského jachtklubu. Rozhodně se plánuji vrátit!

 

 

 

 

 

 

Říj 01

Mistrovství Bavorska – Prien City Cup

Jako již tradičně, v polovině září na nás čekalo otevřené Mistrovství Bavorska – Prien City Cup. A jako vždy,  perfektní organizace, neuvěřitelně přátelské prostředí, a opět, tradičně slabý vítr nestálého směru.

Přes termínovou kolizi s mezinárodním mistrovstvím Nizozemí, které odčerpalo část flotily, se na startu sešla flotila 17ti  lodí. Bohužel,  čest české flotily jsem hájil osamocen.

První den nás vítalo jasné slunné počasí s excelentním výhledem na Alpy. Přes varování před fénem, který měl překonat horské hřbety, se vítr nekonal. Nakonec se “upatlala” jedna rozjížďka ve větru nejasného směru, v poryvech dosahujícího 2 uzlů. Nejasný průběh byl ukončen nejasným zkrácením. Místní,  mnohonásobný šampión Christian Bodler se skvěle zorientoval, našel stoupavý pruh a zvítězil s neuvěřitelným náskokem. V boji o druhé místo podlehl Lutz-Christian Schroder Detlefu Muller-Bolingovi. Já uvízl v bezvětří a dojel na 6.místě.

IMG_0189.JPG

Druhý den vypadal jako přesná kopie dne prvého. Po desáté hodině jsme vyjeli na vodu a prosili boha jezera o alespoň nějaký vítr. Modlitby byly vyslyšeny, a o jedenácté hodině přišel severní vítr o síle 6-10 uzlů, který vydržel až do časného odpoledne. Po 4. rozjížďkách byla vyhlášena pauza, po hodině jsme se vrátili na vodu. Krátce po startu se vítr stočil od západu a vzápětí umřel. I přes zkrácení, naše trápení v poslední rozjížďce dne trvalo přes hodinu a půl.

Po druhém dni vedl Detlef Muller-Boling se 4 bodovým náskokem přede mnou. Za mnou s 5 bodovou ztrátou následoval Meino Nanninga.

Den poslední po bezvětrném počátku přinesl  20ti uzlovou desetiminutovku severozápadního směru. Vzápětí se vítr stočil od severovýchodu, a postupně klesl k nule. Detlef s dojezdy 1. a 3. jasně upevnil své vedení. Já se dvěma dojezdy na 4. místě  sice o bod upevnil své druhé místo, nicméně útok na vedení v proměnlivých podmínkách nevyšel. Třetí pozici nakonec po boji s Meinem vyválčil Christian Bodler.

Ve složitých podmínkách, na staré lodi a plachtách, (můj závodní materiál se stále vrací z Halifaxu, kde bylo Mistrovství světa) jsem odvedl velmi dobrý výkon. Bohužel jsem se musel sklonit před Detlefem, který předvedl vyrovnaný výkon bez výrazných výkyvů – Gratuluji :)

Podrobné výsledky jsou zde http://www.mueller-boeling.de/wp-content/uploads/2014/09/2014_09_21-PrienErgebnisliste2014.pdf

Říj 01

stále v top 15 na světě ….. still in Worlds top 15

http://www.sailing.org/sailors/disabled/ifds_rankings_tables.php?includeref=ranking27772&rankdiscipline=2&ranktype=5&rankclass=5&startpos=1&sortfield=RankPosition&sortdirection=ASC&rankdate=2014-10-01&searchname=&searchtype=all

 

Zář 08

Mistrovství světa 2014, aneb jak jsme bojovali v Novém Skotsku

Vrcholem sezóny 2014 bylo mistrovství světa handicapovaných v kanadském Halifaxu, které se konalo 15.-24. srpna. Toto mistrovství bylo zároveň první možností kvalifikace na paralympijské hry 2016 v brazilském Riu. Na paralympiádu se kvalifikovalo prvních 8 národů. Brazílie má divokou kartu a dalších 7 národů čeká kvalifikace příští rok v australském Melbourne.

Do Kanady jsme přiletěli 5. srpna a  3 dny  měli na aklimatizaci, vyložení kontejneru a přebírku pronajatého člunu. 9.-11. srpna se konala preliminary regata. Ve třech dnech se odjelo 10 rozjížděk ve větru o síle 15-25 uzlů, převážně severního směru, který hnal do zálivu metrové vlny. Rozdíl příliv, odliv dosahoval dvou metrů. Časy vrcholícího přílivu fluktuovali oproti oficiálním tabulkám až o hodinu a to oběma směry. S obtížnými podmínkami se nejlépe vyrovnalo britské trio Helena Lucas, Megan Pascoe a Will Street. Já dojel na 14. místě.

Jelikož jsem nebyl spokojen se svým výkonem, místo plánovaného odpočinku jsem zbývající 4 dny vyplnil tréninkem s německým týmem.

Na samotné mistrovství světa si Kanada připravila exkluzivní turistické počasí. Slunce, teploty okolo 25°C, a slabý až střední vítr všech směrů.  V průběhu 6 dní se podařilo uskutečnit pouze 9 rozjížděk. Hned první den nás začal sabotovat pronajatý doprovodný člun. Přes snahu majitele sehnat opravu, tři dny – tři odtahy…. dále jsme boha odlivu nedráždili.  K pohodě  nepřispěla ani diskvalifikace na černou vlajku v první rozjížďce. Nicméně,  poté jsem předvedl konzistentní výkon na velmi dobré úrovni, který vyústil v 12 místo v kvalifikaci na POV, 17 v celkovém pořadí.Titul Mistra Světa putoval do Německa k Heiko Kroegerovi – velká gratulace Heiko. Vicemistrem světa se stala Britka Helena Lucas, 2 vicemistrem Francouz Damien Seguin.

 

Pořadatel odvedl solidní kus práce v organizaci na břehu. Bohužel dojem kazil výkon jury, která se nedokázala vyrovnat se složitými podmínkami a jejíž výkon nelze hodnotit jinak než silně podprůměrný.

Přestože jsem se dokázal po nešťastném úvodu vrátit do závodu a odváděl  po zbytek velmi dobrý výkon, na kvalifikaci z Kanady to těsně nestačilo. Nicméně, 12. místo při účasti 18 lodí na paralympiádě 2016 dává více nežli slušnou šanci na účast. Takže ….. příští rok u klokanů, přesně dle přání mé snoubenky :o)

 

Na závěr musím upřímně poděkovat všem, bez  nichž by  žádná kampaň nebyla. V první řadě pochopení a podpora rodiny a týmu v podobě sparing partnera Petra Čermáka. V řadě neposlední firem Unicorn, Plus4U, Pronovo a Zappas sailing team.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Starší příspěvky «

» Novější příspěvky